21. srpna 2013 Rozpuštění Poslanecké sněmovny a tedy vyhlídka brzkých předčasných voleb nenechala v letargii ani Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) v Jihomoravském kraji. Již dříve rozpracovaná podoba kandidátní listiny dostává v těchto dnech konkrétnější vzezření a právě kvůli sestavení kandidátů, kteří se budou ucházet o poslanecká křesla po zkrachovalých politicích z řad zaběhnutých pseudodemokratických stran, se sešli jihomoravští členové DSSS 21. srpna v krajském městě Brně.

Vězte, že sestavit kandidátní listinu právě dělnické strany, jakožto snad jediné skutečně systémově opoziční politické strany, není jednoduché. Naprostá většina našich takříkajíc lépe situovaných členů si zkrátka nemůže dovolit účast na kandidátce DSSS. Ne každý má jednoduše dost kuráže čelit výtkám ze strany zaměstnavatele kvůli vaší politické orientaci. Takových nátlaků se ovšem dočkáte jen při spojení s protirežimní dělnickou stranou, za členství v ODS vás opravdu v zaměstnání či při studiu soudit nebudou.

Nemějte ovšem žádný strach, i přesto je v našich řadách dostatek kvalitních lidí, kteří nemají zábrany vystavit všanc svoji pověst, jestliže je ve hře osud národa jako celku. Někteří z nás se rozhodli kampaň podpořit pouze svým hlasem či finančně, přesto však máme již nyní zaplněnou kandidátku DSSS pro chystané předčasné parlamentní volby.

Volby však nebyly jediným tématem našeho brněnského setkání. Po sepsání a podepsání patřičných formalit pro kandidaturu jednotlivých občanů jsme se společně vydali na brněnskou radnici, abychom se zapojili do probíhající ankety o pojmenování či nepojmenování jedné malé uličky po Václavu Havlovi. Jak jsme již před nedávnem avizovali, opravdu nikdo z nás si v Brně Havlovu ulici nepřeje. Nevidíme za Havlovým dílem žádné pozitivní dopady, ba právě naopak. Většina členů se tedy v anketě vyjádřila ve smyslu, že je pro zachování současného stavu ulice.

Ovšem samotný vrchol dne a nejdůležitější bod programu přišel až na závěr. 21. srpen je totiž také dnem výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tento akt se roku 1968 setkal s nevolí obyvatel i na jižní Moravě, avšak pro město Brno jsou typické především až události, které se tu udály o rok později.

Na jednadvacátý srpen roku 1969 se v mnoha městech Československa chystaly protirežimní a protisovětské demonstrace a město Brno nebylo výjimkou. Právě v Brně nakonec nabraly násilně rozháněné demonstrace možná největších rozměrů, o čemž svědčí i fakt, že demonstrace, v Brně jako v jediném městě, pokračovaly i následující den 22.8., čemuž nezabránil ani večerní zákaz vycházení.

Na našem území se jednalo o dosud nejsilnější vzedmutí se proti bezpráví od konce 2. světové války, toto vzedmutí ovšem mělo i svou stinnou tvář. Střelbou do demonstrantů bylo těžce zraněno 6 osob, dalších několik desítek osob bylo zraněno těžce i lehce, ne všichni se však nechali ošetřit z obav před možnými perzekucemi. Jak se ukázalo později, obavy to byly odůvodněné.

Zejména však při střelbě do protestujících davů byly 2 osoby usmrceny. Jednou z nich byla tehdy osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která byla zastřelena na dnešním Moravském náměstí zezadu do hlavy. Druhou obětí se stal o 10 let starší Stanislav Valehrach, který zemřel na Orlí ulici. Oběma jsme k pamětním deskám umístěným v místech jejich posledních okamžiků jménem jihomoravské DSSS položili květiny a vzdali patřičnou úctu jejich obětem s pevnou vírou, že přestože jejich mladé životy předčasně ukončily výstřely z rukou charakterově identických osob, jaké dnes mlátí demonstranty na našich shromážděních, jejich oběť a památka zapomenuta nikdy nebude.

Tam, kde vládne bezpráví, je veřejný odpor povinností!

Erik Lamprecht, předseda KO DSSS JMK